Termín databáze pochází z anglického data base a v překladu znamená základna pro data. V praxi se jedná o softwarový systém, který slouží pro ukládání, editaci a zpracování dat. Samotná data lze uložit také do souborů, ale to má celou řadu nevýhod. Při použití databáze má k datům přístup větší počet uživatelů, zároveň jsou v nich naprogramovány mechanismy, které práci s daty výrazně usnadňují a také jsou mnohdy rychlejší. Internetové obchody a redakční systémy se bez databází neobejdou. V prostředí internetu se nejčastěji setkáte s relační databází pocházející z rodiny SQL (kam patří například MySQL). Její vznik je datován do roku 1974. Zařadit sem můžeme například PostgreSQL, Oracle Database nebo MySQL. Můžeme rozlišit několik druhů databází. Hierarchická databáze Tento typ databáze se využíval především v 70. letech 20. století. Dnes je považován za zastaralý a téměř se s ním nesetkáte. Síťové databáze Síťová databáze je nástupcem hierarchické databáze. Nahradila ji však relační databáze. Relační databáze Tenhle typ databáze využíváme dnes. Data jsou v nich uspořádána do tabulek. Jednotlivé záznamy jsou řazeny do řádků a následně propojeny pomocí tzv. klíčů, které definují jejich vzájemné vztahy. Objektové databáze Vznikly jako odezva na objektově orientované jazyky. Přinesly nové funkce do relačních databází. Teď se ještě podívejme, jak vypadá vnitřní stránka databáze. Ta, která je pro běžného uživatele neviditelná. Databáze je tvořena samostatnými pojmy a skriptem. Ten je řadí, propojuje a vypisuje pro uživatele. Vnitřní členění databáze můžeme přirovnat k tabulce, kde je jeden sloupec věnovaný Title, další je Content, kde je zařazen text k pojmu, Slug, kde jsou zapsány specifické části URL adresy a další důležité sloupce. Dále je tu tabulka se štítky a kategoriemi. Další část pak propojuje všechny jednotlivé tabulky.